Sára

Holka plná sarkastickýho humoru s empatickým moravským srdcem.

Ahoj všem! Moje jméno je Sára a jsem v šestém (a snad už i v posledním, haha) ročníku na VETUNI. Za ty dlouhé roky mi k srdci přirostla nejen veterina a lidi z ní, ale byl to právě také Majáles, který si v mém srdíčku vydobyl zvláštní místo. Jsem spíš introvert, ale mezi těmi správnými lidmi dokážu tu pomyslnou uzdičku hodně (HODNĚ) popustit – a Majáles mi ukázal, že takových správných lidí je plné Brno! Říká se, že člověk nejraději mluví sám o sobě. No, zrovna u mě tohle moc neplatí. Naopak mě baví poslouchat ostatní – ať už to jsou jen vtipné historky u piva nebo naopak hluboké příběhy a životní sny. Vždy si uvědomím, kolik inspirativních lidí po tom světě chodí, a že od každého z nich si můžeme něco vzít. A děsně se těším, že teď poznám spoustu dalších!

Proč by ses chtěla stát Královnou Majálesu 2024?

Věřím tomu, že mám spoustu kladných vlastností, které by královna měla mít. Zároveň jsem si ale vědoma i svých chyb, které si dokážu přiznat (ač to někdy není jednoduché), a na kterých se snažím pracovat. A přestože jsou moje vlastnosti jako empatie, citlivost, obětavost a loajalita v dnešním světě možná brány spíše jako slabost, myslím, že při vladaření by mohly být naopak lidmi oceněny.

Co pro tebe znamená Brno a čeho si na tomto městě nejvíc vážíš?

Brno je pro mě něco, co slovy nejspíše nedokážu vyjádřit přesně tak, jak to cítím. A víte, jak se říká, že nejlepší vztahy vznikají z počáteční „nenávisti“? Tak přesně to jsem já a Brno! Po mé první návštěvě jsem prohlásila, že už se sem nikdy dobrovolně nevrátím (na mou obranu, krásy hlavního nádraží a chaotický systém řazení šalin na mě prostě tenkrát neudělaly moc dobrý dojem). No a dnes mě bolí myšlenka toho, že to tu za pár měsíců všechno opustím. (Ale já se vrátím, ha!) A čeho si na Brně nejvíce vážím? Toho, že v Brně mohu ukázat své opravdové já a nikdo mě za to nesoudí. Naopak mě všichni přijmou takovou, jaká jsem. A taky kebabů na každém rohu!

Co bys ještě chtěla dodat?

Co bys ještě chtěla dodat? Že život je občas nevyzpytatelný, má smysl pro humor často v dost nevhodných chvilkách, ale nakonec to je to, co ho dělá tak krásným. Tak buďme vděční, že (ho) můžeme žít! Aneb: „Kolik je v člověku dobroty, tolik je v něm života.“ – Raph Waldo Emerson